Úvodní stránka

Voda je důležitá a bude čím dál důležitější a vzácnější, ale je také důležité, aby zůstala tam kde bejt má a necpala se tam, kam bejt nemá…, (kdo v tom poznal parafrázi na profláklý výrok Jana Wericha – odečte si bod!).

Napsat komentář

*středa, 30. července 2014*

Když jsem dosprintil domů, tak jsem hned začal vyklízet věci z kuchyňské linky, aby se dala odtáhnout. Sakra, že tam těch krámů ale mám. Nanosil jsem ty krámy většinou do vany. Yossarian se zatím venčil na dvorku. Instalatér, sympatický starší chlápek, (mám takový pocit, že jako řemeslníci dnes pracujou už jen staří mazáci, mladýho řemeslníka jsem neviděl ani nepamatuju), dorazil lehce po šesté hodině. Zkušeným okem omrkl situaci a prohlásil, že to bude větší akce, že se bude muset vysekat plastová trubka ze zdi a přivařit tam novou koncovku. Takže to se za podvečerní dvouhoďku nestihne. A taky sekat do zdi v sedm večer je trochu né košer.

 

No tak jsem se s ním tedy domluvil na pondělí po návratu z Povaleče. Marek si nakonec nebere na pondělí dovolenou a chce dorazit do Práglu už ráno. Takže se to nakonec náramně hodí, že já tu dovolenou z velitelky vydyndal. A taky mě ten instalatér pěkně pojebal, za mnou vyměněnou přívodní hadičku záchodu, že je překroucená a napnutá a hrozí, že může rupnout a vyplavit mi byt. Že takhle rupla sousedovi v prvním patře předního baráku a vyplavil ten sexshop, co tam býval. Škoda prý byla 400 tisíc!

.

“Graffiti versus Facebook”:

DSC_0019 - Shit Face

.

Když jsme pak s Jošem vyrazili na kopec, tak jsme tam opět slušně zmokli – haj hou. Naštěstí se ale i v tom dešti slušně vylítal s jedním chrtem a kupodivu docela i stíhal. To mě tedy lenoch příjemně překvapil. U hospůdky pod deštníkem jsem si dal jedno pivo, (Kozel 11°), do kelímku. Tentokrát ale bylo docela hnusný… :-(, takže mě ani náhodou nenapadlo uvažovat o druhém.

.

“Program kulturní enklávy Parukářka”:

DSC_0007

 .

Jinak situace s vodou se zhoršuje, před tím když jsem jí pustil, tak omotání úniku hadrem a jeho svedením do kýble slušně fungovalo, teď už tolik né a pokaždý musím vytírat louži.

.

“Autor prvního českého písňového textu o marihuaně”:

Poštulka

.

Kultura tedy žádná a tak sem vložím odkaz na velice zajímavý rozhovor ze starší Legalizace s Vladimírem Poštůlkou – hudebním textařem, novinářem, spisovatelem, gurmetem atp. Já jsem měl vždy, (z médií), trochu pocit, že je to takový libový frajírek, ale asi není a ten rozhovor je fakt dobrej. Mimo jiné jsem se z něj dozvěděl, o textu písničky “Stoupat jako dým” Pavla Bobka, že:

Málokdo ví, že to byla vlastně první písnička o marihuaně, která se u nás oficiálně natočila a vysílala, aniž cenzoři zjistili, o čem to je. V originále se jmenuje „Don’t Bogart That Joint, My Friend“, což znamená něco jako „nesysli si toho jointa, kámo“. To zní ve filmu Bezstarostná jízda, jak tam Nicholson a ostatní sedí u ohně a kouří trávu. Bobek u každé převzaté písničky chtěl, aby to bylo o tomtéž jako originál a zároveň to znělo stejně. Jenže jak to udělat, aby to prošlo? Nakonec se mi to podařilo a slova „Pojď stoupat jak dým“ zněla skoro stejně, a přitom málokdo věděl, že je to o kouření trávy. Cenzor na to nepřišel, protože zřejmě neznal ani film, ani originální text. Ta písnička se hrála v rádiích a prodávala naprosto bez problémů. Tehdy málokdo tušil, o čem to je.

 

Celý rozhovor je možno přečíst si - zde.

.

.

.

Funny foto na dobrou moč -

“A jaký dým jde z vejfuku tohoto vozidla?”:

1044904_554432144603770_1365325755_n

.

Old school “easy ride” jednoho nenapaseného znovuřidiče.

Napsat komentář

terý, 29. července 2014*

Při ranním venčení jsem v mobilu objevil sms od Marka, ve které mě lákal, že jedou v pátek na Povaleč a vrací se v pondělí a že místo v autě pro mě a pro Joše by bylo. No jo, to bych si ale musel vzít na pondělí dovolenou a vzhledem k tomu, že jsem nastoupil teprve od května a už jsem si čtyři a půl dne vzal, tak nevím jestli jí dostanu. Sice kolega, tedy bude od pondělka už ze své dovolené zpátky, takže jít by to šlo, kdyby se chtělo, ale…

.

“Momentka z ranního venčení”:

DSC_0002

.

V háku byl opět jednak docela frmol a pak mě odpoledne čekala první vyjížďka s firemní dodávkou, (za kolegu, který má dovolenou). Zavést zboží do jednoho velkoobchodu. Což bylo spojeno s nějakými těmi humory. Už jen najít firemní dodávku v podzemní garáži byl oříšek. Nebyla totiž na tom místě, kam mě poslali, ale až o patro níž. Naštěstí má ta garáž jen dvě patra :-)

.

“Tady všude…., tady všude měla ta dodávka bejt!”:

DSC_0006

.

No a pak jsem za volantem toho auta seděl úplně poprvé a úplně poprvé s ním vyjížděl z té garáže. Výjezd je na čip, který je přidělaný na klíčích od zapalování. Takže jsem u čtečky zastavil, vypul motor, vyndal klíč a přiložil čip. Jenže než jsem pak dojel k vratům, tak ty už se zase zavíraly. Aha… Takže jsem v do kopce prudkém a úzkém výjezdu musel zacouvat zpátky. Teprve na podruhé jsem si všiml, že se ten čip dá od klíčů odcvaknout. Takže jsem si nechal klíče v zapalování a motor běžet a na podruhé už jsem to stihl :-). Jinak byla to jízda jen z Vysočan do Gbel, takže žádná dálka. Samotná jízda byla v klidu, bylo dobrý, že jsem si cca před dvěma měsíci ověřil, po hnedle třech letech neježdění, že se to zas tak nezapomíná. Akorát najít to podle mapy vytisklé z Googlu, byl oříšek. Málokdy je totiž k přečtení jméno kolmé ulice, kterou zrovna míjíte. Nakonec jsem zastavil na pumpě, že se zeptám. Pumpařka věděla prd, ale byl tam chlapík s navigací a ten mi to našel. K obchodu se nedalo zajet, sakra… Aha, tak proto má Dejv v autě ten skládací vozejček.

.

“Blues žižkovských schodů”:

DSC_0003

.

No a lehčí humor jsem si pak užil, když jsem vracel auto na původní místo. U vjezdu jsem přiložil čip, který se mi sundaný z klíčů povedlo neztratit :-P a vrata se začaly otevírat, ale závora před nimi se nezvedala… Sakra, co mám udělat? Ale naštěstí se zvedla, až když byly vrata úplně otevřený. Aha to je opatření, aby jim nějaký nedočkavec nenabořil vrata. No a protože jsem majitel moderní techniky a chabé paměti, tak místo toho, abych se čtyřmístné číslo stání pokusil zapamatovat, tak jsem si ho vyfotil mobilem. Jenže teď koukám a to poslední číslo už je pod nárazníkem a není na fotce vidět. Sakra! Tak jsem vylezl z auta, rozhlížel se a pokoušel si vzpomenou, který z deseti stání to tak mohlo bejt, (jako na potvoru byly obsazený jen dvě, takže možností bylo přehršel). Naštěstí šla kolem ochotná žena a zeptala se mě co hledám. “No nějak si nejsem jistej, ze kterýho stání jsem vyjel…”.”S tímhle firemním?, tak to stává támhle vedle toho sloupu”. “Dííík!”

.

“No když jsem to doma zesvětlil na počítači, tak i to poslední číslo čitelný je :-)”:

DSC_0007

No ale pak se tedy ukázalo, že některé řidičské dovednosti se časem přeci jen vytratí a zacouvat dodávkou vedle sloupu se ukázal být docela ořech. No jo, já blbec se měl točit na tu stranu, co vidím od řidiče a né na druhou. Ono couvat “na zrcátka” chce cvik a praxi a couvat “na zrcátka” do zatáčky, to už je “vyšší dívčí”. Naštěstí šel kolem zrovna, pro změnu ochotný chlapík, který mi udělal navigátora a ukázal mi. No toto! Tady jsou ale nějaký vstřícní lidé ochotní pomoci, jsem já tu vůbec v Praze?!? Ale tak jako “malé dobrodružstvíčko” na závěr pracovní směny to bylo dobrý.

.

“Žižkovský krajinkář na Paruce”:

DSC_0009

.

A když jsem vracel klíče, tak jsem hned udeřil do želízka, dokud žhne a zeptal se šéfky na tu dovolenou – a že prej jo! No paráda, již tak dost slunečný a vederný den se mi ještě rozjasnil.

.

“A jeho dílo…, tak poznat jsem to poznal, ale… můj šálek popartu to není…”:

DSC_0009 - a jeho díla

.

Dlouho mu to ale nevydrželo. Jen jsme s Yossarianem dorazili na kopec, tak začalo krápat. Tak jsem se nejprve přesunul k žonglérům pod stromy. A když se rozdeštilo víc, tak pod deštník u hospůdky. Déšť se ale tvářil dost vytrvale a tak jsem přehodnotil původní plán jít na sedmou do vily Flora, na 4. díl přednášky “Napas se”. Což je cyklus 12-ti setkání s praktickými ukázkami toho, co lze nasbírat, v tom kterém měsíci, ve volné přírodě k jídlu nebo léčení. Praktická výměna zkušeností a receptů. Večerem povede Wlasta Hlinková z Life Food a uskuteční se v rámci pravidelných setkání Klubu soběstačnosti. V tom slejvci se mi tam ale přestalo chtít a lákavější mi přišlo sucho domova. Tak snad příště.

.

“Pohled z pod stromu na John Glery a Joše s kámošem Československým ovčákem”:

DSC_0019 - Žongleři

.

.

.

Funny foto na dobrou noc -

“Možná že svůj agnostický ateismus ještě přehodnotím”:

1006264_560459387334379_356821111_n

.

O skvělém “Krajinotvorném festivalu” na jednom ještě skvělejším nádraží.

Napsat komentář

*pondělí, 28. července 2014*

V háku vcelku svižno a do toho jsem hledačka 10 litrových kanystrů se šampónem v hlavním skladu. Ani zaboha jsem je nemohl najít. Nakonec jsem musel napsat sms Dejvovi s dotazem. Byly skoro uprostřed, obrovskej štos krabic, naprosto nechápu jak jsem je mohl přehlídnout – klasická selektivní slepota. Asi bych si fakt měl zajít na to oční, i když tohle slabšíma brejlema nebude.

.

DSCF6964

.

Tentokrát jsme to s Yossarianem vzali při venčení přes Paruku na Nákladové Nádraží Žižkov, kde v rámci Landscape Festivalu byla komentovaná prohlídka. Ta měla začít v sedm a povedlo se mi tam dorazit dokonce o trochu dřív. A tak jsem měl příležitost si to tu trochu pofotit. Ten vnitřní prostor mezi budovama do “U” je opravdu fascinující. Ty výtahové věže a lávky mezi nimi. To je čirá industriální retro krása. Co se týče debat o tom, co s nádražím udělat, tak já hlasuju pro naprosto pietní konzervaci a nechat to tak jak to je.

.

DSCF6975

.

No a teď jsou tu tedy na kolejích vagony, na kterých se různí umělci, různě vyřádili. Některý ty instalace jsou nápaditý, jiný méně. Vděčnej nápad jsou houpačky na jednom z perónů. A pak se mi taky hodně líbilo vytvoření záhonů z balíků slámy, kde rostou papriky, rajčata a různé dýně, jako na regulérní zahrádce. No a pak už se ozvalo svolávání na komentovanou prohlídku, jejímž průvodcem byl kurátor výstavy Dan Merta. A hlavním debatérem s ním i účastníky pak byl Vladimír Sitta – krajinný architekt, který dlouhá léta žil a tvořil v Austrálii. Což je velice charismatický týpek, se zajímavými názory. Mimo jiné, že dnešní města se stavěj, (či přestavujou), hlavně pro auta a né pro lidi.

.

DSCF7039

V docela početném hloučku zájemců o prohlídku s proslovem jsem taky hned narazil na Nev(jan)u. A tak jsme úvodní proslov absolvovali společně u stylově hipsterského stolečku s místním pivem.

.

DSCF7043

.

Následně se zamířilo do podzemí, kde v halách byla další část expozice. Ve které bylo několik pozoruhodností. Jako třeba růžová stavebnice, nebo růžová “jízdní” kolečka. Dále reliéfní hádanka, panoramatický výhled o průměru cca metr a také trpaslík s lopatou, do kterého si můžete vložit svůj xicht a získat tak hezké selfíčko na Xichtník. A taky lednička plná lahváčů “Ledničan”. Což ale byl fejk, tedy chci říct umělecký koncept.

.

DSCF7065

 .

Pak se vylezlo ještě nahoru na peróny a přednáška, respektive debata pokračovala tam.

.

DSCF7098

.

No a nakonec jsme to s Nevou vzali přes Parukářku do tamější hospůdky, kde jsme pokračovali v debatě. Jak jsem vlastně celý víkend strávil osaměle a od pátku s nikým nemluvil jinak než virtuálně, tak mi takový normální pokec “face to face” přišel náramně vhod.

.

Rozsáhlý fotoreportík z prohlídky Landscape Festivalu na NNŽ je k vidění - zde.

.

.

.

Funny foto na dobrou noc -

“Cookingscape art”:

1004816_565122470201404_1267054441_n

Neděle, tedy se (skoro) nic nedělo – a tak to v neděli má být!

Napsat komentář

*neděle, 27. července 2014*

Nedělní vyspávačku, když jsem nemusel stíhat žádnou zavíračku, jsem si dopřál skoro do deseti. A pak jsem vyrazil s Yossarianem na kopec a z kopce pak ještě juknout do Levných Potravin, ale žádná hitovka…

.

“Na schodech na Paruku: zejtra, co, kde, kdy?”:

DSC_0004

.

Se asi můžete dozvědět – zde.

.

A pak jsem se doma pustil do boje s tou tekoucí trubkou přívodu ke dřezu. Obalil a utěsnil jsem to místo úniku hadrem a ten jsem pak “svedl” do kýblu, takže voda hadrem stéká tam. Docela to funguje. Takže mám vodu zavřenou hlavním uzávěrem a když jí potřebuju, tak to na chvíli pustím a žádná louže se netvoří. Relativní pohoda.

.

“Program “Kulturní enklávy” Parukářka”:

DSC_0007

.

Poslední etapa Tour de France už je o ničem, už se nezávodí, respektive jen o závěrečný spurt, tak už jsem to ani nesledoval. Ale Králík, (čti: König) 7. místo uhájil.

.

Pokoušel jsem se taky poskajpovat s Marťou, ale bylo nějaký mizerný spojení, tak se nám to moc nepodařilo :-( .

.

“Parukářské graffiti”:

DSC_0008

.

Odpoledne jsem se na kopci zaparkoval na lavičce nedaleko od “sídliště” městských čundráků, taková mladá partička bezdomovců, (smažek?). Još se s nima hned skamarádil a vysockoval nějakej salám. Dokonce se mě jeden mlaďas přišel zeptat, jestli mu dávám nažrat, že vypadá děsně hladově. No jo no, takhle to funguje, když má doma granule, tak se pak po nějakým salámu může utlouct.

.

“Číslo dobrý….”:

DSC_0011

 .

Doma jsem se pak pustil do vařby zeleninové polívky z včera vydumpsterovaných surovin. A pak jsem si ještě do práce uvařil cuketu s kuskusem. A to tak nějak bylo z dnešní “kultury” všechno :-P

.

.

.

Funny foto na dobrou moč -

“Papírky máš?”:

1004410_549165865130398_1118090795_n

.

 

O příjemné návštěvě opravdového blešáku a trochu smutné horečce sobotní noci.

Napsat komentář

*sobota, 26. července 2014*

Ráno jsem si dal budíka na “devítku”, ale pak ho ještě trochu šoupnul. A než jsem pak provedl některé obvyklé ranní rituály a odmontoval mizernejma sikovkama, ten rohový ventil z pod dřezu, tak to pak do zavíračky u Rouska v Nuslích, (do 12 hod), byla celkem stíhačka. Ale přifrčeli jsme tam jedenáctkou čtrnáct minut před zavíračkou. Roháčky měli a vzal jsem si rovnou dva, neb ten druhý se taky jistě brzy rozpadne a pro jistotu i nový opletený přívody. A ještě jsem si tam taky stihl koupit silikonovou podložku na pečení místo “pečícího papíru”.

.

“Opravdový blešák”:

DSC_0002 - Farmářské trhy

.

Už po cestě tramvají tam jsem si všiml, že na Tyláku je nějaký zajímavý mumraj. A tak jsme tam při cestě zpět vystoupili. A on to Bleší trh. A fakt příjemnej, žádná tržnice, ale poctivej blešák s příjemnou atmosférou. Okouzleně jsem se tam proplétal a u jedné sympatické prodejky jsem si koupil krásný praktický červený (sic!) termohrníček za 10,- (!) kč. Tedy né že bych doma žádný neměl, ale tenhle byl červenej! A ještě mi k němu jako bonus prodejka přihodila pohled na svou bradavku :-D A o kus dál, u tří dívenek, které na sobě měly cenovky 100,- kč, (no nekup je za ty prachy!), jsem koupil Jošovi míč za 30,- kč.

.

“Holky za 100,-“:

DSC_0012 - Holky za 100

 .

A pak jsem ještě narazil na stánek, jehož výtěžek prodeje šel na dobročinnou podporu bezdomovců, tak tam jsem koupil Yossarianovi pět tenisáků. No fakt to tady bylo příjemný a měli tu všemožné od odznaků “Vzorný voják” a “Brigáda Socialistické Práce“, přes retro pornopohlednice, (s mohutnými bobry!), až po Barbíny. Je to tu každou poslední sobotu v měsíci, tak to sem v srpnu možná ještě zavítám.

.

“Stánek pro pomoc bezdomovcům”:

DSC_0038

.

Více fotek z Blešáku je k vidění - zde.

.

Rozhýřen jsem se ještě stavil na I.P.P. v Levných knihách, před kterými jsem potkal prodejkyně “Strážné věže”, ale kdeže… Já  nakoupil, až v těch Levknihách, ještě  jedno to DVD prvního filmu Woody Allena (za 9,-) a pak ještě DVD s filmem Petra Marka “Nic proti ničemu”, sice jsem to už viděl na Filmovém festiválku v Litoměřicích, ale… (za 29,-).

.

“Trochu jinej “duchovní Blešák” – Prodejkyně Strážní věže”:

DSC_0057 - Strážná veža

 .

No a ještě jsme to vzali z JzP do “dumpster marketu”, kde jsem nakoupil plnou igelitku pečiva. Takový ty skvělý celozrný minibagetky a kaiserky. A ještě malé celery a pytlík řapíkatého celeru.

.

Po cestě jsem potkal ještě tuhle pamětní desku…

.

“Když čest práci není nadávka…”:

DSC_0060 - Čest i práci

.

Doma jsem si dal nejprve oraz, před tím, než se vrhnu do té opravy. Když jsem zapnul noťas tak ve zprávách zrovna byla horká novinka o tom, že v Jílovém u Děčína výbuch plynu rozmetal rodinný dům. Naštěstí to nebyl ten “náš”. Poslal jsem mamce gratulační esemesku k svátku a při tom zavtipkoval na téma “oslavné petardy”. A mamka mi vzápětí zavolala po Skype. Tak jsme pokecali o všemožném a ukázal jsem jí fotky z toho blešáku. No a pak mě odchytla na Skype i Marťa. Takže jsem si užil pořádný rodinný pokec.

.

Pak jsem ještě posledoval časovku na TdF. Kterou naši hoši zajeli famózně – Leo(š) König skončil pátej, a celkově se posunul na sedmou pozici. A Jan Bárta dokonce skončil “na bedně”, když zajel třetí nejlepší čas!

.

“Bronzový z časovky na TdF, démon – Jan Bárta”:

démon Bárta

.

No a pak jsem se pustil tedy do výměny toho roháčku pod dřezem. Samozřejmě, že to nešlo snadno, s mizernejma sikovkama, pod dřezem málo místa, takže otlučený ruce a po zašroubování roháčku, nevyšel závit ideálně kolmo na přírubu k hadičce do baterie. A když jsem to trocho povolil, tak to zase teklo. Teprve asi na pátej pokus, kdy se mi to povedlo ideálně…, tak jsem zjistil, že to neteče ze šroubení toho ventilu, ale ze zdi… Jak je ve zdi plastová trubka, která má v sobě nalisovaný mosazný šroubení, do kterého se zašroubuje ten ventil, tak to teče kolem toho šroubení. Ty vole, tak to je průser! To znamená vysekat tu trubku, a co s tím teda nevím, na to bude muset nastoupit nějakej profík. No to mi poser ňadra… Já se z toho…

.

Upadl jsem z toho do pěkné deprese. A tak jsem si dal do tašky dva lahváče a šel to rozchodit s Jošem na kopec. Před vchodem do bunkru byla tentokrát pro změnu “Hip-hop párty”.

.

“Hopeři před bunkrem”:

DSC_0061 - Hip hopp party

.

A na kopci na mě sedla celkem “chandra”. Z toho, jak se to naše vlhké doupátko-boudička začíná všeobecně rozpadat. A taky z toho, že s tím mým pajšlem a ranníma “těhotenskýma” nevolnostma to neustupuje, a že bych s tím měl vyrazit k nějakýmu felčarovi. A vůbec jsem se cítil, tak nějak marně a osaměle. Kurva život! No ale po dvou lahváčích a cigaretce se mi nálada přeci jen zlepšila. Taková osamělá horečka sobotní noci…

.

.

.

Funny foto na dobrou noc -

“Ganjou noc”:

1006264_560459387334379_356821111_n

O skvělě pátečním pocitu s malou přebytečnou kapkou neradosti.

Napsat komentář

*pátek, 25. července 2014*

Ó pátek konečně pátek… O polední pauze jsem si skákl na nákup do Lidlumila a pořídil si tam praktickou krabici s držákem, ve které bylo osm Postřižinských kousků – no nakonec já mám pro toho Hrabala slabost :-)

.

“Hrabalovské bombičky”:
18886-postrizinske-11-pivo-svetly-lezak-8x0-5l-v-akci

.

Doma jsem rozradostněně popadl Joše a hurá na kopec. Cestou jsme potkali trojičku tuším, že Poláků – mladých hipsterů, ano zjevně tato módní vlna dorazila i k našim severním sousedům. A jeden z nich měl skvělý žraločí zuby na teplácích. Nepovedlo se mi je ale vyfotit úplně ideálně.

.

“Se žraločími zuby na zadku”:

DSC_0036 - žraločí tepláky

.

Na kopci jsem si užíval slastný pocit pátečního večera a lehce meditoval, jestli někam nevyrazit radovat se z tohoto faktu, někam mezi lidi. Jako třeba do Unijazzu, ale nakonec jsem vylenivěl a rozhodl se pro poklidný literární večer. Tedy pro hrabalovské lahvičky a dopisování (KrCool)deníčku.
.

Cestou domů jsme ještě potkali plakát připomínajicí smrt anarchisty Carlo Guilianiho, kterého zastřelili policisté a následně ještě přejeli policejním autem, při protestech proti zasedání G8 v roce 2001 v italském Janově… Jak zjistilo pozdější vyšetřování – pochopitelně v “sebeobraně”.

.

“Žižkovští anarchisté nezapomenou”:

 DSC_0037 - Carlo Giulliani

.

Akorát mi tedy páteční pohodu kazilo to, že už včera jsem našel před kuchyňskou linkou louži, (“ani nevím, že sem něco vylil?”), a když jsem jí setřel, tak tam byla po chvíli zas. Hmmm, tak jsem zapátral pod dřezem a uviděl, že přívod studené vody lehce kape. A když jsem se pokusil uzavřít rohový ventil, který napřívodu je, tak mi zůstal v ruce. Takže mě zítra čeká shánění nového a oprava = dobrý víkendový program :-(

.

.

.

Funny fotka na dobrou moč, tentokrát né až tak funny -

“Aneb komu voláš z auta ty?”:

public-interest-public-awareness-ads-67

“Mick Jagger chudých” s Vasilovým rubášem na Jungmaňáku a jaxem i já dostal v Uni nečekaný rubáš.

Napsat komentář

*čtvrtek, 24. července 2014*

Po kratším odvenčení na kopci jsme se s Jošem ještě vyrazili povenčit na Jungmannovo náměstí. Kde v rámci “Léta na Jungmaňáku” hraje Vasilův Rubáš a Krausberry. Dokonce i Jára tvrdil že dorazí…

.

“Vasilovci na Éro scéně, aneb Vasil a Rubáš”:

DSCF6885

.

To se ale samozřejmě, jako obvykle, nestalo :-D Zato jsem tu potkal Ejlmse. Už na Vasilovce byl Jungmaňák slušně zaplněnej. A tak jsem si je konečně mohl užít na živo, když mě od toho v Boskovicích odradila bouřka. A bylo to parádní, jen to vtipkování mezi písněma mi nepřišlo tak spontánní jako jindy. I zvuk by se snesl lepší, ale darovanému koncertu na zvuk nehleď, že? Atmosféra byla každopádně velice vřelá a mělo to tu přímo festivalovou náladu. Dokonce i Ejmls se tvářil, že se mu to líbí a to je co říct!

.

“Martin Kraus a jeho -berry”:

DSCF6904

.

No a pak nastoupil na scénu Martin Kraus – Mick Jagger chudých a jeho –berry partička. Krausberry to postupně velmi rozbalili a samozřejmě, že hráli převážně starý pecky. A odezva zcela zaplněného náměstíčka byla opravdu vroucí. Obě strany si to zjevně náramně užívali a rozjařili se i “domácí” bezdomovečtí obyvatelé. Prostě naprostá paráda. I když hyperkritickému Ejmlsovi se to pochopitelně nelíbilo a vyrazil do Unijazzu napřed.

.

“No prostě byla to na tom Jungmaňáku krása”:

DSCF6899

.

My s Jošem jsme tam za ním dorazili po koncertu a našli jsme ho v kuřáckém separé ve společnosti Honzy. No vida na koncert nedorazil, ale do Uni ano. Ale zase celkem rychle zmizel. A my se z kuřáckého skleníku přesunuli ke stolu k Nevě, abych se dozvěděl, co je nového na kulturní scéně. A Neva mě překvapila tím, že pro mě měla tričko! Které pro mě koupila za rastamanský peníz, (vyznavači ortodoxnějších náboženství mohou číst: křesťanský), na nějaké dobročinné akci, či kde. Je docela hipstersky epesní. Původní nápis “Australský velký bariérový útes” je překryt strojovejma výšivkama! A hlavně velikost XL sedí! Čím já jí to sakra oplatím? Musím vymyslet nějaký “houmrovský” dárek. No ani se mi sakra moc nechtělo domů, a Vrabčák za vbarem mě nepřemlouval, i to zdejší pivko mi dnes nějak zachutnalo. Ale nakonec jsem se přeci jen urval před půlnocí.

.

“Nálada na Jungmaniho náměstí byla rozverná, jak v Unijazzu”:

DSCF6896

.

Fotoreportík z koncertu Vasilova Krausberryáše k vidění - zde.

.

.

.

Funny foto na dobrou moč -

“No to mi vykuř!”

public-interest-public-awareness-ads-64

Starší články

Follow

Get every new post delivered to your Inbox.

Join 414 other followers