Úvodní stránka

O nekřesťanské práci, návštěvě Jo s hustejma historkama, o tom co jsem vyčetl z Babišolidovejch Novin a o (konečně!) konci alkopůstu. Budiž Jah pochválen!

Napsat komentář

*pátek, 18. dubna 2014*

Dopoledne mi po delší době dorazila esemeska od Járy. Ze který by se i dalo eventuelně pochopit, že bych taky mohl dorazit v pondělí zase na lešení: “Tak v pondělí budeme na lešení normálně…”, je tedy otázka co myslí tím normálně? Posledních osm dní to bylo normálně beze mne, takže… Počkat a navíc v pondělí je přeci VELIKONOČNÍ pondělí. Poslal jsem mu tedy dotaz jestli fakt má na mysli “Velikonoční” pondělí, když je tedy svátek a jako odpověď mi přišlo, že má na mysli TO velikonoční pondělí. No ale to já budu možná ještě v Brně, když se mi povede sehnat nějaký ten odvoz.

.

“Velkopáteční Kristovy slzy na Parukářce”:

DSC_0001

 .

Na Velký pátek nebe asi smutnilo nad popravou Krista a tak při venčení na kopci bylo chmurno, deštivo a zimno. A z Parukářky jsme to vzali ještě do Lidlumila na Ohradu nakoupit si nějaký ten ALKO lahváč, protože odbitím dnešní půnoci mi končí ALKOPŮST :-) Cestou zpátky jsem si všiml, že ta “guerillová nástěnka” už zoficiálněla. Obsah je dílem Koniklece a radnice Prahy 3. Informuje se na ní o významu městské zeleně, což po tom, jak okolní parky velkoryse prořezali působí trochu jako ironie…

.

“Pár stromů a spousta keřů zmizelo – ale přibyla nástěnka!”:

DSC_0002

.

A našel jsem tu taky na kandelábru informaci o tom, že bude proveden odchyt a sterilizace místních “zdivočelých” koček. Doufám, že od 1.5. kdy  začne platit zákaz volného proběhnutí psů na Paruce, nezavedou, taky odchyd psů, kteří budou od páníčka dál než 6 metrů…

.

“O významu zeleně”:

DSC_0003

.

Očekával jsem jestli se mi už dnes neozvou z PPL že mi vezou ten foťák. Ale když jsem popátral na netu po “stavu vaší objednávky”, tak jsem objevil, že ho nemají skladem a ještě nebyl dodán. Aha, tak to to asi na to dodání do čtyř pracovních dnů nevypadá :-(.

.

“Kočičí vyhláška”:

DSC_0010 - Odchyt koček

.

Ozval se mi ale jeden řidič z Jízdomatu, že se psem jako spolujezdcem nemá problém. Akorát tedy, že vyráží do Brna už v 6:00 z Chodova. Tak to abych vstával někdy v půl pátý.

.

DSC_0005 - lebkoun versus kapří muž

,

No a opět se ozvala Jo, že by se stavila na návštěvu a tak jsme společně pokouřili, popili kafe, čaj i pivo, (já ještě nealko samozřejmě) a povyprávěli. Z Jo jako obvykle vypadlo plno zajímavých historek. Z nichž “nejodpalujícnější” byla ta, o malém vnoučkovi vyfoceném v náručí “spícího” dědečka. Kdy ho dali do náruče právě zesnulého dědečka – aby měli aspoň jednu společnou fotku, když to za jeho života nestihli… Jo s Jo je vždycky sranda. S ní jsou vždy ty vonné tyčinky nějaké účinější…

.

“Jo “selfie” z Hlaváku”:

JoHa selfie na Hlaváku

/ photo (c) – Jo Havlanka /

.

Společně jsme se pak vydali směrem k Unijazzu. Jo se ale odpojila u Hlavního nádraží. Já jsem do Uni dopravil svůj starý foťák pro Denisu, které jsem ho slíbil půjčit na výlet do Berlína. Našel jsem jí na baru s Bětkou a krátce jsme pokecli a já jí lehce povysvětloval funkce na foťáku. Pak jsem objevil na skříňce povalující se dnešní (anti)Lidové Noviny a tak jsem si říkal, že jsem je od té doby co jsou Babisch zeitung, neměl v ruce. Nejzajímavější na nich bylo, jak hrozně byly nezajímavý. Jen mě pobavilo, že jsem se z nich dozvěděl, že Babiš se chystá do Švýcarska na jednání se švýcarskýma bankama ohledně pochybných kont českých kmotropodnikatelů. Tedy né že by se to tam takhle napřímo psalo. Ale jeden z “odvážných redaktorů” k tomu vyzíval nejmenovaného minstra financí, že by to měl udělat…

.

“Hipsterská Šestka v Unijazzu”:

DSC_0013 - 6ka v U

.

Původně jsem uvažoval o tom, že bych v Uni vydržel až do půlnoci a dal si tu pak slavností první popůstní pivo. Ale krom Denisy a Bětky, (a Kachny :-( / :-) ), tu nebyly žádné známé tváře na pokec a holkám jsem se nechtěl vnucovat do dívenčích rozhovorů. A tak jsem po jedné kofole, (kterou za mě zatáhla Denisa jako půjčovné), vyrazil k domovu.

.

“Pajcr prolamující alkopůst”:

Argus_Maestic-008

.

Kde jsem si ještě do půlnoci lehce zaprokrastinoval na Fejsu s posledním nealkolahváčem a pak si tedy konečně s přehoupnutím se do bílé soboty, po 45 dnech otevřel “plnotučnej” lahváč Argus. Sakra!, sakra! No jo, když ono to ještě ke všemu s tím alkoholem i líp chutná. Tak jsem si do nitra hned šoupnul ještě jeden. A když jsem si pak na usnutí pustil vinyl skupiny Impuls, tak jsem neusnul po první skladbě jako obvykle, ale tak cca po šestým taktu…

.

.

.

Funny fotka na dobrou moč -

“Looping”:

1920445_759943420685133_44354109_n

O pohledu na šikmou dráhu, o dumpster diverské družbě na Skalce a o tom, že SVOBODA anglicky je rudá.

Napsat komentář

*čtvrtek, 17. dubna 2014*

Dopoledne bylo sice krásně slunečno ale mrazivo, podle bednovize bylo dokonce na některých místech naší “firmy veřejné”, (res publica), historicky nejstudenější ráno.

.

“Olga má ulici u nás na Žižkově – heč!”

DSC_0027

.

No a my jsme si s Yossarianem v tomhle příjemném počasí udělali výšlap na Skalku, (což je podle mapy kolem prý cca 5km) do dumpster marketu. Přitom jsme prošli i ulicí Olgy Havlové. Tu jsem si připomněl rád. Má on vůbec Václav Havel v Praze nějakou ulici, či snad dokonce náměstí? No vlastně má to letiště. Ale ulici pokud vím žádnou, jen malou uličku v Brně. A pak taky v Kadani, jak mi našly Google mapy. Zato v Polsku má ulici, (respektive alej) v Gdaňsku a ronda, (tedy kruháče) ve Vroclavy a Čenstochové. Tentokrát jsme to vzali přes Židovské pece, pro změnu a pro proběhnutí Joše. I když tam tedy podle nové vyhlášky radnice, (kde jsou v koalici Zelení :-( ), tady bude volné proběhnutí psů taky zakázáno.

.

“Cyklistický stadion s klopenou dráhou”:

DSC_0028 - Cyklostadion

.

A pak jsme šli také kolem cyklistického oválu na Třebešíně. To mě vždycky lákalo někdy si to zkusit, projet se na kole po klopeném oválu. Ale asi tu nejsou žádné “jízdy pro veřejnost“, jako třeba bývají na zimních stadionech “bruslení pro veřejnost“. Povedlo se mi aspoň nahlédnout skrz plot dovnitř. Nevypadá to klopení tak strašně, to v televizi mi to přišlo prudší. Ale možná je to na různejch drahách různý.

.

“Pohled na klopenou zatáčku”:

DSC_0030 - Ovál

.

K “regálům” dumpster marketu za Albertem jsme dorazili akorát, když si tam dvojice “kolegů” vybírala. Vypadali potřebnější a původně jsem to tedy chtěl rovnou otočit, ale pak mě napadlo se trochu “podružit”. A s jedním z nich jsme se celkem skamarádili. Hlavně Još pro kterýho vylovil nějaký kolečka salámu. Byl to profík, měl speciální tyčku na vytahování laskomin z regálu, udělanou ze slepecké hole, (zmínil se, že jeho manželka je nevidoucí). Pomohl jsem mu s její pomocí vylovit jablko a při tom objevil balíčky listového těsta, o které on neměl zájem a tak jsem je “nakoupil” já, (jsou s datem spotřeby do včerejška). A ještě jednu velkou bulvu červené řepy a pár mandarinek. A ještě jsme se podělili o pytlíky salátů, (polníček a směs).

.

“Kolegové dumpsteři”:

 DSC_0034 - Dumpster kolegové

.

No a cestou nazpátek jsme to vzali ještě kolem Billy a tam jsem dokoupil mrkev a banány. A nazpátek jsme udělali trochu okruh, abychom nešli stejnou cestou zpět. A tedy kolem Rádia Svobodná Evropa, respektive dnes Svoboda. Tady barevně vylepšili ten geniální umělecký artefakt, který tu tvoří název rádia. A z jednoho úhlu je čitelný jako LIBERTY a z druhého jako SVOBODA.  Kolem jdoucí teď mužou vidět, že v angličtině je svoboda rudá, kdežto česky šedivá.

.

“Anglicky je Svoboda rudá”:

DSC_0035 - Liberty

.

No ono se to nezdá, ale po té desetikilometrové procházečce, jsem toho měl docela plné kecky. A jak jsem původně plánoval návštěvu fimové projekce v Unijazzu, tak jsem to vzdal… Taky proto, že film Mrtví muži nenosí skotskou sukni jsem už kdysi viděl. Je to geniální skládačka/přestříhačka z různejch detektivek drsné školy.

.

“Česky je Svoboda šedá…”:

DSC_0038 - Svoboda

.

Jak jsem pátráním na Idosu zjistil, že zpáteční vlak do Brna by nás s Jošem stál skoro 750,- a že do Student Agency neberou se psem, tak jsem pokusil zapátrat na Jízdomatu… Tam pár cest do Brna bylo a tak jsem se zkusil řidičů poptal, byly-li by možné i se psem.

.

“Dnešní dumpster nákup”:

DSC_0040 - Dumpster 17.4

 .

A pak jsem se pustil do velkého pečení, abych zužitkoval ty listové těsta. Některý jsem udělal se zelím a jednu várku na sladko s jablkama a banánama.

.

“Velká pečba”:

DSC_0013 - Napečeno

.

.

.

Funny foto na dobrou moč -

“Pre-dumpstering :-) “:

1920296_769496616396480_420077925_n

.

O tom jak na mě vykookla Google kamera a o překvapení na Street view. A o velmi neproletářských dělnících.

Napsat komentář

*středa, 16. dubna 2014*

Od Járy mi dolétla esemeska, ze které vyplynulo, že pro mě na lešení žádná práce není. A tak opět veget. Povenčili jsme se na kopci a cestou zpátky jsem si v Albim koupil litřík tekutého mýdla… za 30,- kč. Což je jediná částka, kterou jsem za dva dni utratil – ó jaxem skromný a šetřivý.

.

“Ďábel nebo dělník graffiti”:

DSC_0008

.

Cestou z kopce jsme u lávky na Paruku potkali auto s Google kamerou na střeše. Zamával jsem mu a jsem zvědav jestli se na Google mapě objevíme. Ale auto už po otočce odjíždělo, tak asi ne. Vzpomněl jsem si ale, že už jsem kdysi tohle google auto jednou potkal na těch “filmových” schodech. Ale pak jsem se na street view nenašel. A když jsem se pak doma na Google mapy podíval teď – tak mě čekalo překvápko. Ty vogo!!! Dokonce ještě s Šestým, to mě teda dojalo. Fotka je prej z července 2011, to bylo Šestýmu skoro rok a půl…, (a už mu zbejvaly jen necelý dva :-( ). No a já na tý fotce vypadám nějakej hubenější, sakra…

.

“Jak nás potkala Google kamera”:

V Chelčického ulici - uprav

.

Vpodvečer jsme tradičně vyrazili na venčení na JzP a pak do dumpster marketu. Tentokrát jsme ale “nakoupili” jen nějaké odřezky salámů pro Joše a pro mě pak jen pár sýrových. Jinak bylo “vyprodáno”.

.

“Street view,  jako deja vue”:

S Šestým na schodech

.

Večer jsem pak pokecal na Skype s brůderem. Mimo jiné jsem se dozvěděl, že jak hrála česká hokejová repre v Děčíně s Dánskem, tak na to nešli, protože lístek stál 250,- a to by bráchu, kdyby vzal i kluky, přišlo na třičtvrtě litru. Ciwe!?! za přípravnej přátelák, to fakt přeháněj… Prej to ani nebylo tím pádem vyprodaný. Pak jsem ještě pochatoval i s Marťou, která mě láká do Brna. No to mě tedy taky láká udělat si velikonoční výletík do zaŽít Krno, ale zpátečka vlakem stojí 659,- kč + 80,- za psa. To je pálka. A študáci-žluťáci do autobusu psa neberou :-(.

.

No a na dobrou noc jsem si z archivu ČT pustil nový dokument Víta Klusáka:

DELNICI BULVARU

* Dělníci bulváru * / f – dokument, ĆR, 2013/ r.: Vít Klusák

Pro Víta Klusáka mám lehce těžce slabost, (respektive pro oba dva z toho vypečenéhou “dua” s Filipem Remundou), už od dob famózního Českého snu. Navíc je dokonce mým FcB friendem a kdysi jsem se s ním i osobně potkal na kótě v Brdech, (té co tam váleční jestřábi chtěli postavit americký radar). Takže mu, (jim), fandím.

No ale přiznám se, že při sledování tohoto opusu jsem jako divák dost trpěl. Ten dokumentem předestíraný svět je opravdu blivný, byť tedy zřejmě dosti vlivný. Myslím, že dokument “Dělníci kolonoskopie”, by se mi sledoval s menším pocitem trapnosti.

.

“Rozhovor s dívkou č.6!”:

Dělnící bulváru 2

.

Ale tak jasně, někdy může být zajímavé a poučné nahlédnutí i pod pokličku nočníku. Byť se duše trochu šklebí.  Né, že by to nebyl dokument zajímavý, nebo snad nedejbože nudný, ale mušky přeci jen měl. Jednak to tedy docela dost vyznělo jako PR reklama pro Pavla Novotného. Na druhou stranu pak ale možná i jako odstrašující/lákavý, (*- nehodící se škrtněte), příklad toho, jak vaší osobnost mohou změnit drogy, (zde pravděpodobně kokain). Dokumentu tedy dominuje maniakální Novotný, ale občas se dostanou do záběru i jiní. Zvláštně rozporuplně je v dokumentu zachycená Olga Path Štíplová a silné je vystoupení “muže s rudou hvězdou místo hlavy”.

.

“Cesta Olgy Štíplové”:

Dělnící bulváru - Olga

.

Stejně tak jako opilecká zpověď majitele bulvárního internetového média. A vlastně nejzajímavější mi na dokumentu přišlo to, že vzbuzuje otázku, jestli vlastně není pravda, to co se ve filmu snaží divákům podsouvat sebeoslněný Pavel Novotný, že největší mediální moc, má dnes bulvár. Protože ten sleduje největší masa lidí. A že vlastně teorie o médiích, jako sedmé velmoci a hlídacím psu demokracie, mohou dnes být jen fatou morgánou. Aspoň co se týče těch “seriózních” publicistických platforem, které na rozdíl od bulváru, který sledují miliony, oslovují jen pár desítek tisíc čtenářů. A že tato moc se možná opravdu reálně přenesla, od “zasvěceně erudovaných komentátorů”, které sice ještě stále zvou do televizních pořadů, ale vlastně je už skoro nikdo neposlouchá, do rukou a hlav bulvárních černokněžníků. Nakonec na Novotného jsem v posledních dnech v podobě “zasvěceně erudovaného komentátora”, narazil jak ve veřejnoprávní televizi, tak i ve veřejnoprávním rozhlase.

.

“Mocný muž osmé velmoci”:

Dělnící bulváru foto

.

Co mi ale v dokumentu nejvíc drhlo, to bylo doplnění obrazu zcizujícím komentářem ve stylu “zvukové stopy pro slepé”. To mi přišlo tedy fakt nepatřičné, to už by mi místo toho přišly lepší celoobrazovkové titulky, jako jsou v němých groteskách. Zato závěrečný záběr na smutnou tvář Novotného dcery, mně nijak kontroverzní nepřišel. Rozhodně to bylo méně “bulvární”, než záběr na Novotného rozvaleného na gauči ve slipech. V některých recenzích a na internetových diskuzích však mohutné kontroverze vzbudil. Ostatně o dokumentu se diskutovalo všudemožně opravdu výrazně a to je pro něj nakonec určitě ta nejlepší recenze.

.

.

.

Funny foto na dobrou moč -

“Hlídací pejsek demokracie”:

1912245_761142797231862_1492555646_n

.

Jak jsem odvážně začal vypouštět záchranný člun s vidinou břehu o kterém nevím není-li fata morgánou. A o Hejmově knize popisující jeho zastydle pubertální milostné vzplanutí… (ke Klausovi).

Napsat komentář

*úterý, 15. dubna 2014*

Je fakt, že dopoledne byla při venčení na Paruce taková kosa, že jsem si velice liboval, že nemusím být na lešení. Ale Yossarian se tu potkal s kámoši chrty a parádně se vyblbnul.

.

“Još s kámoši chrty”:

DSC_0011

 .

U hospůdky jsem objevil plakátky, že nejenom že tu budou teď hrát Devles každý čtvrtek, ale v květnu tu bude i knižní slavnost. Už to tu zase pomalu začíná žít.

.

“Paruka je underground”:

DSC_0014

.

No a při domácí prokrastinaci jsem se definitivně rozhoupal nakrojit svou “železnou finanční zásobu”, (s optimistickou vidinou, že od července nastoupím do normálního džobu) a objednal jsem si foťák. A to v kategorii “lepší kompakt” tedy kompakt se slušným snímačem a výměnnými objektivy. Původně jsem uvažoval o Olympusu PEN E-PM2 prodávaný se dvěma objektivy 14-42mm II R + 40-150mm za desítku, (v Alze za 9999,-). Ale po konzultaci s fotografem Karlem, (v jehož erudici mám důvěru), který Olympus lehce pohaněl a doporučil v této kategorii Fuji. Jsem popátral na netu a objevil tam FUJIFILM X-A1 + Objektiv 16-50mm Blue v Alze ho mají za patnáct, ale když jsem popátral jinde, tak jsem ho našel za 12 355,- kč i s dopravou na dobírku (PPL). No jestli to v červenci s tím džobem neklapne, tak možná umřu hlady, ale… Ale touha po aspoň trochu slušným foťáku byla silnější.

.

“Budoucí kámoš mého oka”:

Foťák

.

Opět se stavila na návštěvu Jo a přinesla mi kváskovej chleba. Ten si užívám v krátké době už podruhé, neb ho také přivezli Marťa s Petrem do Velenky. No a začíná ve mě klíčit touha to taky zkusit, i když to tedy asi zas tak snadné není. Aby to těsto řádně vykynulo.

.

No a o dočtené knize:

.

Hejma - A blues

* Ondřej Hejma – Americké blues *

Původně jsem si tu knihu půjčil v domnění, že se jedná o ten legendární Hejmův cestopis po Americe, kam se dostal, (tuším, že opět se Štefanem Rybárem), ještě za komančů. Totiž v jinošských letech mě nadchl cestopis “Autostopem do Nepálu” Ondřeje Hejmy a Štefana Rybára. A tak jsem byl nadšen, když jsem se později dozvěděl, že Hejma napsal ještě další, z cesty po Americe (USA). Ten ale bohužel za komančů už nevyšel :-(. Jedním z posuzujících lektorů byl tenkrát i můj kamarád básník, (a někdejší šéfredaktor Tvaru), Lubor Kasal, ten tomu dal negativní posudek, čímž má u mě vroubek, byť jeho argumentu, že to bylo fakt blbý, věřím. Takže jsem myslel, že jde o tento “historický” cestopis. Ale kdepak, kniha je velice prudce současná. Její poslední kapitola je z 3.4. 2013. A je to vlastně jakýsi Hejmův deník. Ve kterém jednak popisuje, jak se pravověrný rocker s lehce levicovým cítěním, zaprodal službě pravicovému zlu. Jako překladatel, obdivovatel, podporovatel a “téměř kamarád” Václava Klause, nyní manžela velvyslankyně na Slovensku, který se ale nejvíc proslavil, jako zloděj chilské propisky a amnestor těch největších zlodějů a podvodníků. V tomto směru Hejmova kniha občas přináší zajímavý pohled do zákulisí.

Druhou nosnou rovinou knihy je popis jeho milostného znovuvzplanutí k Američance Terry, se kterou se v Praze setkal před dávnými lety, ještě za totáče. Což vzhledem k Hejmově věku (63) a legitimní manželce, má takový komický pozdně pubertální nádech. Včetně banální roztržky s Terry vyvolané nevhodnou poznámkou o baseballové čepici, kterou by člověk očekával u lidí, tak o 50 let mladších.

Dvě citace:

“Dneska vím, že to byla výborná šance držet hubu a já jsem jí prošvihnul”.

“Kdo se zeptá, je na chvíli blázen, ale ten kdo se nezeptá, ten je blázen na celý život”.

No má to Americké blues trochu bulvární a reality show nádech, ale zajímavý to je a čte se to příjemně. A překvapivě se v knize Hejma moc nešetří a nelakuje. V zásadě se tu prezentuje, jako lehce amorální prudič a rejpal se kterým není lehké soužití. Ovšem plusové body u mě získal tím, že se netají svou láskou k vonným bylinám. Rozhodně pokud někde narazím na jeho předchozí bestseller Fejsbuk, tak po něm s chutí šáhnu.

.

“Nové zajímavé graffiti na parucké zdi”:

DSC_0007

.

No a večer jsme s Yossarianem vyrazili na klasické venčení a na dumpstřík. Tentokrát v něm bylo tolik salámových odřezků, že jsem to Jošovi raději nedal všechno najednou, ale vzal mu nějaké domu do ledničky. Pro sebe jsem tam našel pár odřezků sýrových a tři druhy naklíčených semen a nakládaný okurky z nakřápnutý flašky. Doma jsem se pak pustil konečně do vytvoření fotoreportíku z Velenky, což je mé oblíbené hobby.

.

“Dumpster nákupík”:

DSC_0002 - Dumpster 15.4.

.

.

.

Funny foto na dobrou noc -

“Tak kam patří na kouli nebo do kanálu?”:

1904153_754669531212522_94905579_n

.

O kolečku po pracákových kanclech a o nadstandardních službách České pošty, aneb jak jsem honil Yossariana po Žižkově.

Napsat komentář

*pondělí, 14. dubna 2014*

Ráno jsem vyskočil už před osmou. Vyběhli jsme s Jošem na kopec a pak jsem ho zaparkoval doma a vydal se na pracák. Tam jsem se pochlubil, že co se práce týče, tak “jsem v naději”. Z Pracáku jsem to vzal rovnou na Socku. Tam jsem s lehkým počekáním zvládl jeden kancl, (příspěvek na živobytí), ale když jsem z něj vylezl a uviděl frontu u toho druhého, (příspěvek na bydlení), tak mě opustil morál. A tak jsem si řekl, že si dám doma oraz a přijdu až po obědě, že by to mohlo bejt lepší.

.

“Nové graffiti na parukářské zdi”:

DSC_0002

 .

No a když jsem dorazil domu, tak mě Yossarian vyhlížel z okna. Ovšem když jsem otevřel dveře, tak jsem zjistil, že nejenom že shodil kolo na zem, ale serval i závěs z okna. Tak jsem na něj houknul: “No co to je tohleto?!? Kdo to udělal?!” A on ze strachu zdrhnul na dvorek. Chtělo se mi čůrat a tak jsem si nejprve odkočil a pak zrekognoskoval míru vytvořeného bordelu. Ovšem když sem se vrátil na dvorek, tak jsem zjistil, že mezitím přišla pošťačka, (nějaká nová, mám pocit) a ta si šprajcla vozejkem domovní dveře, takže zůstaly rozcapený a Yossarian jimi zřejmě utekl na ulici. No to je klasickej zákon schválnosti. Když jsem se tý pošťačky zeptal jestli těma dveřma vyběhl pes, tak telefonovala mobilem a vůbec mi neodpověděla. Už jednou takhle utekl a našel jsem ho v parčíku u Alberta. Tedy jsem tam vyrazil, ale tentokrát jsem ho tam nenašel. Udělal jsem tedy okruh kolem a když jsem ho nikde neobjevil, tak jsem se vydal zpátky k domovu. Abych zkontroloval jestli se mezitím nevrátil. Pošťačka měla dveře furt rozcapený, nějak se u nás zasekla, při tom vykecávání do mobilu. Takže by se teoreticky i mohl vrátit dovnitř. Ale nevrátil. Když jsem to otočil zpátky k dalšímu hledání a říkal si, že se zkusím podívat na Paruku, jestli to tentokrát nevzal tam, tak se mi ozval mobil. Ještě že má to číslo na obojku! A nějaká dívenka mi sdělila, že je u hotelu Marriot, což je ta novostavba naproti OC Flóra. To se tedy vydal lump docela daleko. No paráda! Do pěti minut jsem tam. Lehce uřícen jsem tam dorazil a Još se tvářil, jako by tu na mě dávno čekal. Dívenka mě poinformovala, že mě prý cítil už z dálky a otočil se směrem odkud jsem přicházel. No zahrnul jsem jí upřímnými díky. “Joši, Joši, ty mi tedy dáváš kapky”. Ten nápad s telefoním číslem na obojku je fakt k nezaplacení!!! Doporučuji všem – pejskařům i rodičům.

.

“Ďábelská Prahahaha”:

DSC_0003

.

Doma jsme se tedy lehce vydýchal a vyrazil opět na pracák. Tentokrát tam už tak dramatická fronta nebyla a tak jsem nečekal ani čtvrt hodiny. A tentokrát jsem i Yossariana našel doma v pohodě a pořádku.

.

V podvečer jsem pak vyrazili na obvyklé venčení na JzP s návštěvou dumpster marketu a tentokrát jsem úspěšně nakoupil v sortimentu mléčného zboží.

.

“Mléčný nákup”:

DSC_0002 - Dumpster 14.4.

.

No a večer jsme vyrazili do Uni. Cestou jsme potkali Radanu, která vypadala rozjařeně a z nosu jí vedla hadička někam za ucho. Prej že je to žaludeční sonda… V Uni jsme za barem našli s Vrabčákem Markétu. A před barem Gagmana s Bobem a taky Jarmila. Ponořili jsme se do obvyklého unijazzího klokotu. Dal jsem si nejprve kofoly a pak lahvový nealkopivo “na prochora“. K tomu nějaké to cigárko. Někteří, co neměli alkopůst do toho ještě panáčkovali, takže Bob se brzy usadil ve své jamce, jak je u něj obvyklé.

.

“Filozofující Bob”:

1979855_10203575437216866_8498430048612670169_n

/foto Vrab(č)ák by mobil/

.

Později dorazila Gagmanova kamarádka Anička, zajímavá to dívenka, o které by literáti napsali, že je to jižansky živočišní typ. Vrabčáka začalo bavit focení na mobil, kdežto já ten svůj zapomněl doma, tak si pro ilustrace bločku budu od něj muset nějakou fotku půjčit :-). A taky pustil živák Mobyho z Glastonbery a zjistil jsem, že je to skvělá muzika. No nakonec jsme se v Uni s Jošem zasekli asi do jedný…

.

“Jižanka Annie”:

10152038_10203576091593225_6872219772770515084_n

/foto Vrab(č)ák by mobil/

 .

Doma jsem pak objevil v mobilu esemesku od Járy, ale naštěstí byla, že na zítra arbeit nicht. No stejně jsem s tím už ani nepočítal. Takže se mi ulevilo… A ještě jsem si před svalením se do hamaky trochu zaprokrastinoval.

.

“Gagmana pracovní nadšení z Velenky neopustilo ani v Unijazzu”:

10173708_10203576071192715_2885627711299707641_n

/foto Vrab(č)ák by mobil/

.

.

.

Funny foto na dobrou moč -

“Logika versus logika”:

1901120_834765386549603_2105427845_n

O uspěšné doinstalaci kadibudky, včetně zátěžových zkoušek a návratu vstříc krvavému západu nad Prahou.

Napsat komentář

*neděle, 13. dubna 2014*

Nedělní vyspávačku jsem si dopřál víc než do deseti. To už byli Bob s Evkou a Frantou-Josefkou pryč. Po ránu prej pršelo, na zahradu se s Frantpepkou nedalo jít a tak se vrátili do Práglu.

.

“Tunning kadibudky”:

DSC_0165

 .

My zbylí jsme se pustili jednak do tunningu kadibudky. Která dle Gagmanova mustru měla malý dosedací prostor a tak jí bylo potřeba předělat vyšroubováním 26-ti vrutů na hvězdičku. Naštěstí se kýžený hvězdičkový bit do šroubováku podařilo nalézti. Této činnosti se věnovali hlavně Petr s Vrabčákem a já jsem trochu pomohl stále hyperaktivnímu Gagmanovi s vykutáváním pařezů na zahradě. Pak došlo na transport kadibudky na své finální místo nad perforovaným sudem a jejím zátěžovým zkouškám.

.

“K posrání šťastný pár”:

DSC_0177

.

Pracovní tempo bylo odpočinkové a na lepší náladu při práci nám vyhrávaly rozličné muziky. Mě nejvíc nadchli -123 minut a Mucha. Marťa s Petrem pak už pak po obědě, ve kterém se našlo něco i pro vegany a vegetariány, vyrazili do Prahy dřív, protože má Marťa ještě dost školních povinností a úkolů. Ale my zbylí jsme se tak ještě různě placatili po zahradě až téměř do soumraku. Já jsem si tedy u toho dočetl i to Americký blues Ondřeje Hejmy.

.

“Nedělní obídek pod širým nebem”:

DSC_0183

 .

A pak už jsme naskákali do auta a vyrazili vstříc efektně krvavě zapadajícímu slunci směrem ku Praze. Vracel jsem se s pocitem, že občas je opravdu příjemné si od té Prahy někde na venkově trochu odpočinout. A myslím, že Yossarian tu byl taky víc než spokojenej.

.

“Vstříc krvavému západu”:

DSC_0223

 .

Velký fotoreportík z wellnes ve Velence k vidění – zde.

.

Doma jsem provedl výbal a když jsem si právě chtěl pustit dnešní Události z archivu ČT, tak mě odchytla mamka po skype a měl jsem s ní dlouhý a náročný hovor. Po něm už jsem měl tedy sil jen na dokuk BBV. O tom, že Sparta vyklepla Slávii 3:0 a Plzeň jen remizovala s Jihlavou nás informoval už Vrabčák v autě z chytrého telefonu. Ovšem trochu jsem mu to nechtěl věřit, neměl jsem totiž pocit, že Jihlava hraje první ligu. Sorry vysočinským. Z toho je vidět, jak laxně ten českej fotbal sleduju. Každopádně je tímto o ligovém titulu, už asi úplně jasno. A v hokeji už má Kladno sestup do druhé ligy taky jasnej :-( Chudák Jarda, v Americe mu do Stanley cupu “jeho” New Jersey nepostoupili a v Česku mu Kladno spadlo.

.

Pak už na mě, možná i z tíhy těchto informací padla únava únavěnka a tak už jsem se nezmohl ani na dolepovačku Krkuldeníčku ani na fotky z Velenky, natož na nějaký film. Ten pobyt na venkově nějak vyčerpává. Tedy hup do hamaky.

.

.

.

Funny fotečka na dobrou moč -

“Pes – nejlepší pomocník člověka”:

1891139_755568197789322_1816915847_n

O venkovské idyle při budování kadibudky i čuribudky. A o výletu k smrdutému pramenu a Hrabalově vilo-chatě.

Napsat komentář

*sobota, 12. dubna 2014*

Ráno mě probudilo a přinutilo vstát, až když jsem uslyšel, že dorazili Marťa s Petrem. A po nich i Bobovic.

.

“Práci je třeba dobře promyslet”:

DSC_0012

.

Po skromné snídani, (čaj a tantranka) jsem se tedy s ostatními vrhl do hloubičky jámy pro kadibudku. Která je tedy zároveň i čuribudkou, i když víceméně jen pro holky. Každej kluk jde asi raději někam ke stromu.

.

“Pracovní pomůcky”:

DSC_0031

,

Na vybraném místě se začala hloubit jáma, do které se zasune klasický pelchový sud. Při hornických pracích překvapivě nejvíc exceloval Gagman, který se doslova proměnil v náruživého krtka.

.

“Já jsem horník, kdo je větší Gagman?”:

DSC_0045

 .

My ostatní jsme se více věnovali odborným debatám a konzumaci pracovních pomůcek. Byť tedy já v té variantě nealko. A venkovská brigáda byla samozřejmě klasicky genderově rozdělená…

.

“Holky měly práce na záhonku”:

DSC_0016

.

No a po šichtě jsme vyrazili na výlet do Kerska, mrknout se na tu Hrabalovu “chatu/patrovou vilku”, kterou jsem snad nikdy neviděl. Někteří, (já), měli i touhu jít se podívat i na Hrabalův hrob, (s pozoruhodným náhrobkem), který je v nedalekém Hradišťku. Ale jiní, (všichni ostatní), už měli příliš velký hlad, který chuť jít vzdát poctu literárnímu velikánovi přehlušil. Cestou jsme za plotem potkali hrůzostrašně pozoruhodného velkého černého psa, mnou neidentifikovaného plemene, který měl jen pahýl ocasu a ořezaný uši!?! No ale na Jošovy spřátelovací snahy skrz plot reagoval kupodivu vcelku přátelsky.

.

“Velkej černej divnej pes”:

DSC_0138

.

A od Hrabalovky jsme pak samozřejmě zamířili na obídek do legendární Hájenky z filmu “Slavnosti sněženek“. Měli na jídelním lístku i toho legendárního kance se zelím/se šípkovou. Ale ani nevím jestli si to někdo dal. Já pochopitelně ne. Já jsem si objednal bramboráčky s hranolkama a dostal je dokonce i s náznakem zeleninového nebe, (čti: oblohy).

.

“Slavnostně sněženková Hájenka”:

DSC_0114

.

Horší to měli vegani Marťa s Petrem, po dlouhé a rozšafné debatě s hospodskou, na téma: “co tedy vlastně vy vegani jíte?”, si dali jen hranolky s kečupem. Nic jiného se na jídelním lístku nenašlo. Ale to měli ještě dost kliku, ve většině hospod vám samotnou přílohu odmítnou přinést. Ona vůbec byla ta hospodská ochotná, přátelská a chutě hovorná. Vrabčák s Šutrou jsou tu totiž víkendový štamgasti a Vrabčák má u paní hostinské velké plus, neb jí párkrát obstaral bylinky ze záhrádky. K pití jsem si nejprve dal nejprve oranžovou limonádu a pak i nealkopivo “Střízlík” s portrétem Bohumila Hrabala na etiketě, ale pochybuju, že ten by zrovna nealko pivo pil. :-)

.

“Hrabal, jako postřižinský Střízlík”:

DSC_0160

 .

Cestou nazpátek do chaloupky jsme v lese pobrali něco klestí a dřeva. A večer jím rozdělali opět táborák. Tentokrát mi bylo u ohně dokonce tepleji, než včera. A vzhledem k přítomnosti kytary a hned tří kytaristů, (Bob, Vrabčák a Petr), tak došlo i na kulturní vložku. Vesměs tedy ale na dřevně táborákovou, což úplně není můj oblíbený šálek darjeelingu. Největší zájem u Boba i u mě vzbudilo, když nám Petr předvedl rockerský trik s podladěnou strunou a následným jednodušším hraním akordů. Navíc to fakt dobře znělo. Já jsem tedy, co se hudebního umu týče, naprostý laik, (čti: levák), ale zaujmout mě to zaujalo. No ale i tak jsem jako obvykle docela brzy odpadl do spacáku. Jo mimochodem, to šňůrkové zapínání spacáku se moc neosvědčilo. Budu muset vymyslet něco jinýho…

.

“Hrabalova chatka, která vypadá jako jednopatrová vilka”:

DSC_0153

.

Rozsáhlý fotoreport z wellnes pobytu ve Velence k vidění – zde.

.

.

.

Funny foto na dobrou moč -

“Veselý klaun”:

???????????????????????????????????????????

.

Starší články

Follow

Get every new post delivered to your Inbox.

Join 388 other followers