Úvodní stránka

Vynášení Morany na mlejně, aneb skvělý hudební festiválek.

Napsat komentář

* sobota, 21. března 2015 *

Když jsme se vykopali na venčení, potkali jsme na chodníku obvyklý dáreček a tak jsem zas jednou mohl nechat zaúřadovat „guerilla cleaning“.

.

„Pořád jsem se na to ještě nevys…ebral“:

DSC_0003 - Nese

.

V parčíku u AllBerta byl zřejmě včera, v rámci „horečky páteční noci“ hustej „dýdžejskej set“.

.

„Broken beats“:

DSC_0006

.

Po vyvenčení jsem provedl nákup 4 plechovek Birellů, z toho jeden zázvorovej. A ještě dvě krabice „ledového kafe“. Tuto zásobu nealka jsem si pořídil na cestu na mlejn. Neb očekávám, že nelako pivo v tamější nabídce nebude.

.

„Okořské vodopády“:

DSCF3299

.

Cestou na mlejn jsme v tramvaji potkali Petra Memoriála – fotohereckého kolegu se seriálu „Naše století“. Ukázalo se, že taky jede na „Vynášení Morany“. Aspoň věděl odkud tam jede z Kulatyho náměstí autobus a nemuseli jsme to s Jošem hledat.

.

„Neodnesla jí sem z Kampy povodeň?“:

DSCF3298

.

Ovšem v autobuse jsme se pak zakecali a přejeli až na Okoř. Tady jsme nejprve pozévlovali a pofotili si místní „vodopád“. Poté, protože Petr měl hlad jsme prozkoumali možnosti místního občerstvení. Objevili jsme docela sympatickou hospůdku na parkovišti.  Kde měli old school vintage jukebox, který vypadal jako stará televize. Já sem si tu dal klasického českého turka, (nealko pivo měli jen třetinkové :-/ ), a na této tradiční české barbarské kávové lahůdce vcelku pochutnal.

.

„Útulně neútulná hospůdka s old school jukeboxem“:

DSCF3302

.

Cestu z Okoře jsem si naštěstí vybavil, (jen s jednou zacházečkou), byť jsem tudy šel naposledy snad někdy před deseti lety, (ještě s dredatou Martinou na kolech).

.

„Okoralý oř“:

DSCF3324

.

Na mlejně, už byla nachystána Morana s krásným náhrdelníkem ze šnečích ulit, Jinak tu vládl ještě poměrně poklid. Lehce jsme s Jošem pozévlili, poklábosili s Annou První a její kotrbitou rodinou a pak se přidali k partičce, co šla připravovat dřevo na hranici pro Moranu.

.

„Hranice pro Moranu“:

DSCF3392

.

Dřeva jsme nakonec natahali obrovskou hromadu. Još se u toho šíleně vylítal a několikrát skočil i do potoka. Akorát, když jsme stahovali souše ze stráně, tak jak běžel dolů přímo proti ní, tak se na jednu napíchnul. Knučivě vyštěkl, ale pak lítal po lese dál. Až Marie si pak u ohně všimla, že má na hrudi krev a objevil jsem mu tam docela hlubokou bodnou ránu. Ale žádnej kus dřeva jsem mu v ní nenašel.

.

„Kolo, kolo, mlejnský“:

DSCF3412

.

Po vybudování slušné hranice i několika totemových artefaktů jsme se vrátili do mlejna. Kde už bylo zahuštěno „hipiesáckýma“ lidičkama a dětičkama. Mezi nimi pobíhal s foťákem Vláďa Merta. Taky jsem tu našel RomanaVítkem Kremličkou a taky Mejlu, jeho kapely tu budou večer hrát. Záhy už tedy vyrazil průvod s Moranou ke hranici.

.

„Morana ohněm zmořená“:

DSCF3476

.

Morana byla vsazena na hranici a oheň pod ní vzplál za zvuků bubnů i jiných nástrojů. A když vládkyně zimy trochu ohořela, tak byla ještě její hlava odnesena k potoku a tam do vody vhožena. Takto se bylo s Moranou vypořádáno.

.

„Vyprovázení Morany“:

DSCF3514

.

Ještě jsme s Jošem pobyly kolem ohně a poslouchali houslové lidovkové duety Mejly a Merty ! Do toho jsem od Marie dostal pár šluků, které mě příjemně rozvnímaly. Pak už ale Yossarian začal bejt nějakej unavenej a začal polehávat. Dokonce si našel jednu „adoptivní rodinu“ u které se stulil. A když jsem ho vzal, že už půjdem na mlejn, tak jsem zjistil, že dokonce kulhá!?!

.

„Mertův zářivý koncert v přítmí“:

DSCF3606

.

Na mlejně jsem chvíli bezcílně zévloval a hledal si nějaké místo, když mi pokynul Vítek od krbu, že se k nim ještě vejdu. Díky, to bodlo svalit se do křesla k teplíčku u krbu. A záhy za mými zády spustil koncert Vladimír Merta. A koncert se mu povedl naprosto náramně. Takhle v polotmě u krbu, s občasnou výpomocí foukacího harmonikáře, to mělo úžasnou atmosféru a také odezvu. S potěšením jsem zjistil, že i pro mladší generaci je Merta hudební ikonou. A já si připomněl jakou pro mě byl iniciační postavou do světa jiné hudby, než je ta prezentovaná Gottem a Vondráčkovou. Jeho deska P.S. byla úplně první, kterou jsem si kdy koupil. Dokonce ještě několik týdnů před tím, než jsem si našetřil na svůj první gramofon, (respektive gramofonové šasi).

.

„Talaqpo“:

DSCF3629

.

A po koncertě jsem tu dokonce narazil i na Kopretinu. No jo ta aby na takové akci chyběla. Probrali jsme spolu život a pak už spustila další kapela večera. Talaqpo jsem dosud neznal, jen jsem věděl, že v ní taky hraje Mejla. No a nadchli mě! Partička kolem zpěvačky Lucie Páchové hraje skvělou alternativu načichlou jazzrockem. Trochu to znělo podobně, jako raný DunajBittovou. Moc příjemný poposloucháníčko.

.

„The Secret taste“:

DSCF3657

.

No a poslední hudební peckou večera pak byla Tajná chuť, na kterou jsem se těšil. A která se od chvíle, kdy jsem jí slyšel v Barytonu poprvé stala mojí „velmi oblíbenou kapelou. Nejenom, že jejich „be pop core“ je skvělá zábava a sranda, ale taky výborná muzika. A nadchli mě samozřejmě i tentokrát. Je na nich slyšet, že jsou dobří a je na nich vidět, že je to baví. Ideální kombinace. Na zeď se k tomu ještě promítaly grotesky…

.

„Chyťte Chaplina“:

DSCF3664

.

Na konci koncertu padli členové Tajné chuti k zemi a dalek jsem od toho nebyl ani já. Padla na mě únava těžce. A na Joše už dávno. Využil jsem tedy pokoncertního chaosu, odstrčil židli od velkého stolu a vsunul se pod něj s karimatkou a spacákem, společně s Jošem. Tady jsme v relativním klidu a bezpečí slastně vytuhli. Ještě jsem v polospánku vnímal jam sessionové hudební zvuky partičky klem Dály Zíty. Občas se z nich vynořil zajímavý dívčí hlas, ale to už si nejsem jist, jestli nebyl z mého snu.

.

Obsáhlý fotoreport z „Moranování“ k vidění - zde.

.

.

Funny foto na dobrou moč -

„Flower power“:

10923499_10152649730827263_2712501776386386941_n

O částečném zatmění slunce měsícem a skoro úplném rozjasnění večerním bigbítem na Paruce.

Napsat komentář

* pátek, 20. března 2015 *

.

Ráno když jsem pílil na zastávku autobusu, tak na křižovatce stál obvyklý policajt u přechodu, který mi připomněl londýnského bobíka.

.

„Žižkovský bobík“:

DSC_0001

.

Do háku jsem si sebou vzal starou disketu. Respektive dvě. A tak jsem skrz vypreparovaný vnitřek tmavé magnetické fólie sledovat zatmění slunce. Počasí bylo bezmračné, takže sledovat se dalo v pohodě.

„Skrz disketu“:

DSC_0013

.

Bylo asi 73%-ní, tak zajímavý kouknutí to bylo, ale oproti úplnému zatmění, jak jsem si ho užil v Turecku, před cca 10-ti lety, to je „nuda, nuda, šeď, šeď“.

.

Fotoreportíček ze zatměnízde.

.

DSC_0032 - Šumák na Paruce

.

Na kopec jsme se s Jošem vyblbnuli a cestou domů jsem se jukl do Parukářské hospůdky na výstavu fotek – Martina „Šumáka“ Sumerauera. Fotky vypadaly celkem zajímavě, ale byla tam dost tma. Od sedmi bude vernisáž s koncertem, tak skáknem domů na véču a pak se sem vrátime.

.

„Fotovýstava v hospůdce“:

DSC_0054

.

Potkal jsem tu před hospůdkou bývalého „stánkařskobudovatelského“ kolegu z Jiřáku. Který tu bude hrát se svou kapelou Temnoplodec. A budou hrát první. Ale jako obvykle bude určitě časový skluz. Tak pokusíme se vrátit včas.

.

To se mi ale nepovedlo, doma jsem se poněkud zasekl a na Paruku zpátky dorazil akorát, když už na „pódium“ nastupovala druhá kapela večera. No jo no, sakra… Fakt jsem ty Temný plody chtěl slyšet, ale… Tak snad někdy příště.

.
„Mraky lidů a Mraky téměř na dohled“:

DSCF3280

.

Druhou „vernisážovou“ kapelou večera, ve které hrál i sám autor fotek, jak jsem pochopil, byli: Mraky téměř na dohled. Hospůdka byla značně narvaná a tak jsem část koncertu strávil s Jošem venku „za oknem“. Tak slyšet bylo celkem slušně a vidět taky.

.

„Mrakopěvka“:

DSCF3281

 .

Hráli takovej ten příjemnej hospodskej bigbít, ale Hudba Praha, nebo Echt, místy mi připomněli i Zuby nechty. Byli to vesměs starší chlápci a měli mladší zpěvačku, která zpívala se sympatickou vervou a nasazením, že pro mě nebyl žádný problém jí odpustit nějaké ty intonační prohřešky.

.

„Mraky téměř uvnitř“:

DSCF3291

.

Nakonec se nám povedlo se prodrat i dovnitř. Neměli ale nealko pivo a tak jsem si dal pulitřík kofoly. Ale tak příjemný start víkendu.

.

Fotoreportíček téměř z Mrakůzde.

.

.

Funny foto na dobrou noc -

„Lahodný hollywoodský dort – sám se rozplyne v čelistech“:

10896974_10152623057917263_2337029457762646322_n

O drsně erotickém filmu, který je víc drsný, než erotický…

Napsat komentář

* čtvrtek, 19. března 2015 *

.

O polpauze jsem si odskákl do „Země nákupů“, ve které jsem si koupil nejoblíbenější „Severočeské tyče“. Před Kaufem mě překvapil automat na vydávání zásilek…

.

„Poštomat“:

DSC_0001

.

A uvnitř jsem pak byl překvapen, když jsem objevil plechovku šprotů s igelitovým víčkem!?! No totok…!

.

„Odhalené nitro“:

eDSC_0005 - Šproty v igelitu

.

Po obvyklém povenčení na kopci, kde se Yossarian  vyblbnul s kámoši. A po krátké otočce doma jsme se s Jošem vydali do Unijazzu na filmovou projekci.

.

„Još a jeho podobní kámoši“:

DSC_0026 - Kámoši

.

Před filmem mě na baru odchytil Roman s tím, že tu mám ještě nějaké peníze, za prodané Zastávky. No to potěší… Položil pak přede mě peníze na stůl tak nenápadně, že jsem si nebyl jistej, jestli jsem byl tak zabranej do dění na plátně, nebo jsem zabral do říše snů.

.

Historie hříchu

* Historie hříchu (Dzieje grzechu) * / f – Polsko, 1975 / r.: Walerian Borowczyk

 

Vlastně je to film o lásce…, ovšem hodně hustej. „Červená knihovna“ melodramatického příběhu, se značně černými konturami. O vášni, která svede mladou dívku, z nešťastné lásky, přes  prostituci, až ke zločinu. Filmová adaptace románu Stefana Žeromského působí hodně „rusky“.

.

Dzieke grzechu

.

V takovém klasicistně filmově literárním stylu. Film má přitažlivě erotický název, je v něm i plno erotických scén, ale rozhodně to není žádná „Emanuela“, (pokud patříte mezi pamětníky jednoho z prvních erotických filmů, který se dostal na naše plátna, těsně před sametovou revolucí). Možná má, (s nadsázkou), blíže k současné vlně „severské filmové detektivky“.

.

dzieje grzechu1

.

Po filmu jsem ještě na baru odchytil Sandyho a poptal se ho na eventuelní možnost připarkování se s maringotkou na mlejn. Prej jo…, tak to by nakonec mohlo bejt docela dobrý řešení.

.

.

Funny foto na dobrou moč -

„Historie nevinnosti“:

10923206_784480674970260_7447025168083333971_n

O knize téměř experimentální prózy, ze které nenaskakuje kopřivka, ty trubko!

Napsat komentář

* středa, 18. března 2015 *

.

Doma jsem Yossariana našel nad rozhyzanou plátěnou ekotaškou, ve které mi Marťa přinesla magazíny Uni pro brůdera. Ale samotný časáky jsou netknuty. Blbec! Ale ještě snesitelnej.

A při venčení na kopci mi Još jednou po hození míčku drze zdrhl. Musel jsem si pro něj dojít k parukářské hospůdce a míček samozřejmě ztratil. Asi mu budu muset nastolit tvrdší režim.

.

„Ležéro na Paruce“:

DSC_0012 - středa na Paruce

.

Na kopci bylo krásně slunečno s již občasným výskytem přízemních posedávačů-polehávačů

.

„Cesta k vyvrcholení“:

DSC_0013

.

Z venčení jsme to vzali jako obvykle do dumpster marketu, Ale tentokrát nákup jen minimalistický. Jedna paprika a jeden petržel. Ale aspoň nějaký salámový odřezky pro Joše se našly.

.

„Mini nákup“:

DSC_0017 - Dumpstřík .

O dočtené knize:

.

Knížka - Hana lunsiaková imago-ty-trubko

.

* Hana Lundiaková – Imago, ty trubko! *

Po knize Stinky Lunďákové jsem v knihovně radostně sáhl, jednak pro její krásně červený obal a taky proto, že jí mám v přátelích na Xichtníku, ani nevím, čím jsem si to zasloužil. Kromě s(e)pisovatelky je tato lepá dívenka s uhrančivým pohledem, také harmonikářkou.

.

„Co můžeme, než těšit se zběsilou krásou…?“:

DSC_0007 - Co nutí vytvářet systémy

.

Její kniha Imago, (což je termín pro dospělou formu motýla), na jedné straně je takovým tím klasickým příběhem s autobiografickým nádechem, popisujícím dětství, rodinné peripetie, první milostná vzplanutí. Ale to vše v poněkud drsnější verzi a s expresivními přesahy do „experimentální“ prózy. Tedy když se řekne „experimentální próza“ hned mi vytane Daniela Hodrová, jejíž opus „Kukly“ jsem nedočetl dál jak na 36-tou stránku a naskočí mi kopřivka. Ale u Lunďákové jsou ty „experimentální“ pasáže výrazně snesitelnější. A v kombinaci s reálným, (lidským), příběhem zajímavější. Jako takové ostřejší literární koření. A některé filozofující postřehy mě vcelku oslovily, (viz ukázky).

.

„S nepotřebou popírání nepochopitelného se ztotožňuji…“:

DSC_0003 - O nepotřebe popírání

.

Takže jsem nakonec knihu přečetl celkem s chutí.  Kniha je dokonce nominovaná na cenu Minerálka litera 2015, i když tu nakonec určitě dostane Martin Reiner za opus „Básník“ o Ivanu Blatném. Byť by si jí nejvíc zasloužil Marek Toman a jeho Veliká novina o hrozném mordu Šimona Abelese. :-P

.

„Harmonikuzijící spisovatelka – Mám jednu prsu kráááásnou“:

Lunďáková s kozou

.

.

.

Funny foto na dobrou moč -

„Mrazík a Pračík“:

10896867_10152581521482263_4968723053963222248_n

O běhu těla i duše…, aneb o jedné válce, proti holocaustu, (hospodářských zvířat)

Napsat komentář

* úterý, 17. března 2015 *

Marťa ještě neodfrčela zpátky do Brna, protože jde dnes na oční. A tak si se mnou dala ráno sraz na venčení v parčíku. A samozřejmě, že tam dorazila dřív, než my s Jošem. Přinesla mi krabici tofu, asi jako „oplatku“, za ty burky co jsem jí přinesl do Uni. No jo, na oční bych si měl taky zajít, jednak to „(v)ječné zrno“ mi úplně nezmizelo a pak jsem začal hůř viděl levým okem na blízko :-/ .

.

„Ohar je…, s kabelou“:

DSC_0014

(Zajímavý je, že někdo smazal obchodní značku té „kabelky“).

.

No a po příchodu z háku jsem se zas jednou odhodlal k protřepání špeků na Paruce.

.

* 15. Running Parukářka: 6 x 0,85 větší horní „potravnatý“ okruh (5,1) + odběh (0,6) = 5,7 km Letos celkem: 72,1 km

.

Zmiňovat se o tom, jak lehce se mi běželo by bylo nošením padáků do Kalouskova svědomí. I Yossarian měl tentokrát slabší chvilky a poté co, ve druhém okruhu nepřiběhl ani na čtvrté zavolání, jsem ho na jeden okruh vzal na vodítko. Na poslední tři jsem ho zase pustil na volno, to už byl „poučenej“ a vzornej.

.

„Tak Pepa možná jo, ale u majitele tohoto baráku s novou fasádou, si tím jistej nejsem…“:

DSC_0016

 .

Doma jsem pak v bedně skouknul „veganskej dokument“ Moje soukromá válka (r.: A. Koudela), o Markovi Voršilkovi zakladateli občanského sdružení Otevři oči. V dokumentu vystupují také Sísa a Tereza, se kterými se znám. A obsahuje též záběry Veggie parade pochodu, kterého jsme se s Jošem zúčastnili. Ale nikde jsem ho tam nezahlédl.

 .

Moje soukromá

.

Dokument Moje soukromá válka k vidění – zde.

.

Hra o jablko2

 .

A taky jsem si pak ještě v bedně zopákl svůj oblíbený film Věry Chytilové - Hra o jablko. Menzel je tu allenovsky sladkej a Dáša Bláhová krásná.

.

Hra o jablko

.

.

.

Funny foto na dobrou moč -

„Srdce v…, nebo … v srdci?“:

10891766_994732233873731_1719920274713426356_n

O veselé historce se Solženicynem a blbém detektivním seriálu, na který se příjemně kouká. A o tom, co v Unijazzu zaskočilo Míšu a Markétu.

Napsat komentář

* pondělí, 16. března 2015 *

Cestou do háku se mi povedla „veselá historka“. Vzal jsem si sebou do autobusu nově knížku povídek Alexandra Solženicina „Meruňková zavařenina“. A hned do té první jsem se docela fest začetl. Najednou skrz sluchátka s jazzíkem zaslechnu z busových reproduktorů „Vysočanská“. Cože?!? Sakra, já jsem se tak začetl, že jsem přejel na Vysočanskou?!? Prudce jsem vyskočil z již dveře zavírajícího autobusu. A pak se zmateně rozhlížel kolem sebe… Kde to Kalousek jsem? A ona to byla zastávka „NovoVysočanská“. Dvě zastávky před „Harfou“, kde mám normálně vystupovat… „Šalalalali“. Takže já jsem se tak začetl do Solženicina, že jsem vystoupil o dvě zastávky dřív… Taky dobrý, tak jsem holt počkal na další autobus.

.

„Líběj se vám Jerryiny KALOTHY ?“:

DSC_0012¨- Kalothy

.

Po příchodu domů jako vždy hurá na kopec a z kopce tramvají do dumpster marketu. No a tentokrát jsem z „regálu“ vylovil pytel plný mléčných výrobku. Většinou prošlých jen mírně. Navíc dneska jsou obvykle mléčné výrobky konzervovanější a mrtvější, než Lenin, takže jejich konzumace doufám bude v poho. Pokud né a pos…měju se – dám vám vědět :-P .

.

„Halda mléčných lahůdek“:

DSC_0018 - Mlékodumpster

.

Večer jsem se v bedně koukl na další díl detektivního seriálu „Vraždy v kruhu“ – část Budu v tvých vzpomínkách. No jako detektivka je to scenáristicky naprostý blábol. Logika nula, napětí nula… Ale tak nějak se mi na některý ty herecký loutky příjemně kouká. Hlavně na krimi-fízla Holinu – Trojana, astroložku Sabinu – Hanu Vágnerovou, fízl-poručici – Adélu Petřekovou, no a píše se mi to těžko, neb jako zpěváka ho nesnášim, ale i na toho Kapitána Rosťu na kriplkáře Richarda Krajča se dá dívat. Jen Simona Stašová potvrzuje, že ženy policejní šéfky, jsou v českých filmech vysloveně trapný. Z čehož tedy ani tak neobviňují jí, ale ta role je prostě trapná.

.

„Kruhové mordy“:

Vraždy v kruhu huhu

.

No a večer jsme, v pondělí tradičně, vyrazili za Vrabčákem do Uni. Tam jsme tedy dorazili skoro v deset. Našli jsme tu obvyklou sestavu s Gagmanem a Bobem a také „šoufačky“ Bětku s Bárou, se kterými jsem krátce pokecl o Marťuli a jejím pobytu v Africe. Dále také Míša s Markétou a nakonec dorazila i Léňa.

.

„Vrabčáku pusť mě já chci jít za páníčkem…“:

DSC_0003

.

Dal jsem si dvě „buržoazní pitíčka“ a dvě nealko piva a dva šluky a bylo mi víc než fajn. Obzvlášť, když mi mladý kolega – boskovický pořadatel polichotil, že ho má kniha, kterou právě přečetl, bavila. Že jsem fakt básník, čímž nemyslel, že by ho tak nadchly básně mezi cestovními historkami roztroušené, ale „poetické obraty“ jako: „po ránu jsem si dopřál slaný wasser closet“ .

.

„Radši tak, než tak“:

DSC_0004

.

A když jsem v rozverné náladě objevil, že tabule před záchody je čerstvě smazaná, neodolal jsem a ozdobil jí svým anglickým úslovím, které jsem sám vymyslel, (aspoň myslím), já jsem totiž takový anglista-mičurin: „Better Later – Than Be Hater!“.

.

„Ciwe!?! To je slo-gun!“:

DSC_0007 - oči

.

A MíšaMarkétou mi k tomu zapózovaly, jako udivené čtenářky tohoto poselství… Bylo tu příjemno a veselo a před barem došlo dokonce i na tanec o berlích v podání Vrabčákovy „pomocné barmanky“.

.

„Berle dance“:

DSC_0011

.

Domu se mi tedy nechtělo, nechtělo…, ale nakonec jsme se urvali ve tři čtvrtě na dvanáct a světe (i Urbi) div se! Povedlo se nám u Jindřišské věže doběhnout devítku a už o půlnoci jsme byli v pelíšku. Za čtvrt hodiny z  IV. patra do žižkovského polosuterénu?!? Jaxme to dokázali to netuším…

.

.

.

Funny foto na dobrou moč -

„Co není – to nekoupíš“:

10888967_771641002920894_8059150028052887396_n

O stříbrném rytíři Ondřejovi a absurdních divadelních Idiotech v Crossu.

Napsat komentář

* neděle, 15. března 2015 *

Nedělní prober už v půl desátý. Na kopci bylo po dešti, ale na venčení docela příjemně. Jen na kutění na zahrádce to moc nebylo, takže jsem na Kliniku ani nezamířil.

.

„Nepolapitelná Mafie“:

DSC_0004

.

Na žižkovských kandelábrech řádila Mafia

.

„Teď jsem jí dostal, celou…“:

DSC_0006

,

bedně jsem pak dal doma opět počum na MS v biatlonu, tentokrát na ženské v závodě s hromadným startem. Vítkové se nedařilo střelecky a trápila se na chvostu startovního pole. Ale Soukačka se dlouho držela ve hře o medaile, jenže nedala na střelnici poslední ránu a tak skončila pátá…

.

„Soukačka těsně za medailema“:

Soukalová

.

Ještě jsem pak lehce pokoukl i fotbal Dukla – Plzeň 2:3. A bylo to docela pokoukáníčko. Oba týmy hrály nahoru-dolu útočně. A padaly góly. Dukla šla do vedení. Zezplzeňští pak otočili na 1:2. Ale Dukla vyrovnala. Nakonec byla šťastnějším týmem Plzeň, když strhla vítězství na svou stranu těsně před koncem gólem z penalty.

.

Po dalším venčení jsem znovu usedl k bedně. Tentokrát na poslední závod na MS v biatlonu, kterým byl závod s hromadným startem mužů. Oba naši v závodě nezačali dobře. Moravec i Šlesingr netrefili jeden terč na první střelbě. Ale pak se dotahovali zpátky na špičku. Před poslední střelbou už byl Moravec ve hře o medaile. A „vyčistil“ všechny terče. Nakonec ve famózním finiši Moravec nestačil jen na Slovince Faka (Fuck!) a doběhl druhý. Takže na závěr ještě jedna medaile – stříbrná! Výborně běžel i Šlesingr, bohužel však netrefil celkově tři terče a tak mu to stačilo jen na 5. místo.

.

„Stříbrný rytíř Ondřej“:

Moravec

.

Při tom jsem ještě upekl dva „záviny“ burku z listového těsta. Jeden s čistě zeleninovou náplní a druhý se zeleninovo-těstovinovou. Z obou jsem vzal „vzorek“ Marťuli do Uni.

.

Crossu je dnes divadelní představení (zdarma) Divadlo Idiot„Kdo je tady autor“. A autorkou tohoto kusu je Josefína Leknínová, kterou znám z Unijazzu, takže jsme s Jošem vyrazili to skouknout. A zlákal jsem i MarkaEditou.

.

„V předdivadelním Unijazzu“:

DSC_0009

.

Sraz jsme si dali u Marti za barem v Unijazzu. Tady jsme lehce pokecali. Já MarkoviEditou vyjevil svůj movitý bydlištní záměr. Byli z toho trochu rozpačití.

.

* Divadlo Idiot – Josefína Leknínová: „Kdo je tady autor“ /klub Cross/.

Crossu nám překvapilo zcela zaplněné hlediště. To na Hulidi v neděli nebývá. MarekEditou se ještě protlačili dovnitř. Já s Jošem koukal jen od vstupu. Na pódiu byla trojice herců, které dominoval mohutný typ, kypřejších tvarů v odvážně upnutém kostýmu.

.

„V odvážném kostýmu“:

DSCF3255

.

No hra to byla absurdní variace na Becketta. Čili taková surrealistická blbárna. S repetitivníma opakovačkama atp. U těchto absurdních divadelních her, aby to fungovalo, musí být nějaký přesah, tajemno, nějaké napětí, kouzlo. V téhle hře jsem to nenašel.

.

„Tak dobře, ale jen jeden hrníáček…“:

DSCF3258 - Tak dobře al ejen jeden hrníček

.

O přestávce jsme zapluli do boxu na pivo, (Marek a Edita) a na skvělou malinovku, (), abychom probrali Markův literární výlet do Lipska a jejich společnou odvážnou zimní cykloturistiku. A když jsme zjistili, že už začala druhá půlka představení, tak se ukázalo, že se nám chce víc si pokecat, než se vrátit na divadlo. Takže tak…

.

„Markovo loučení s Jošem“:

DSCF3262

.

Já jsem pak ještě vystartoval zpátky za Marťou do Uni. Měla tu už docela klid. A před půlnocí dorazila Zuzka z Vápenky na úklid. Takže ve dvou se jim ten zbytek „přesčasových“ návštěvníků, už jistě podaří v pohodě vypakovat. Se Zuzkou jsem ještě krátce srdečně poklábosil, ale pak už jsem jim utekl. Půlnoc na krku a ráno volá hák…

.

.

.

Funny foto na dobrou moč -

„Ještěrky“:

10888437_776141005804227_7229065282599696708_n

Older Entries

Follow

Get every new post delivered to your Inbox.

Join 475 other followers